1. Poj? Dál

Už život krtkej jak jenom je vratkej
každej den i když je pernej
vzt každou šanci s prostou eleganc
Osud m snad metr stejnej

Najednou sm tam proti mě stl
jenom divně pokval ždnou tvř
Najednou sm nikm nepozvn
Řkm: nemm co skrvat tak pojď dl (a on šel)

Mm sv vybrno cestu danou dvno
nevim sice jestli sprvně
ale co vm jistě když řtm se dvěstě
skončme pak všichni stejně

Najednou sm tam proti mě stl
jenom divně pokval ždnou tvř
Najednou sm nikm nepozvn
Řkm: nemm co skrvat tak pojď dl (a on šel)

Znš mě
mm směr
mm se snad bt
Zdš se
vžnej
zkus se usmt

Až se jednou tvř v tvř
osud zept cos byl zač
podtrhne tvůj kalendř
budem čtovat!

Najednou sm tam proti mě stl
jenom divně pokval ždnou tvř
Najednou sm nikm nepozvn
Řkm: nemm co skrvat tak pojď dl (odešel)

2. Prázdno V Hlavě

Odněkud hlas v hlavě mý zas
Ví kdy zaznít
Zůstat mu zas napospas
že mám za ním jít
Hlavu máme společnou
Však mozek vedví
Slyšet to-už ani jednou!
Chci se vzepřít

Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Zírat nechápat tak bejt šťastlivcem
Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Být zas jak dávno neandrtálcem

Dobře mě má přečtenýho
Líp než já sám
Kolem prstu svázanýho
uzly von zná
gumuje můj mozek dělá
že je nevinný
bohužel pak naše tělo
dělá kraviny

Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Zírat nechápat tak bejt šťastlivcem
Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Být zas jak dávno neandrtálcem

vnímám jak nám ty
hlasy velí
ví jak nad námi
vládu převzít
žít snad v normách
není možný
v různejch formách
to jsme chtěli?
Ne! Já ne!
Ty jo? Ty taky?

Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Zírat nechápat tak bejt šťastlivcem
Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Být zas jak dávno neandrtálcem

Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Zírat nechápat tak bejt šťastlivcem
Mít snad jen prázdno v hlavě bych chtěl
Být zas jak dávno neandrtálcem

3. Paganini

Hrál jak Paganini
jak Paganini
tvář bledou měl
nejspíš ze slonoviny
Hrál jak Paganini
jak Paganini
on na to měl
já sotva z poloviny

Prsty zkřehlý, ruce slábnou
vzpomínky se hlavou táhnou
ta jedna se stále vrací
nedokážu zapomenout

Jednou večer ke mě přišel
chlápek – déšť ho doprovázel
že prej v souboji se pozná
komu sláva, komu svízel

Vidím to jako dneska
když jsem slyšel toho mezka
jak vzal nástroj do rukou
jako ďábel hrál

Nejradši bych upsal duši
moc dobře vím, co se sluší
chci bejt zase nejlepší
chci bejt zase král

Zkoušel na mě samý triky
místo očí otazníky
já tam stál jak solnej sloup
do smrti mám leštit kliky?

Místo fíglů za pár kaček
praštil jsem ho bez vytáček
kdo teď orá a kdo sklízí
teď mu zvoní umíraček

Já, z poloviny měl

4. 1492: Dobytí Ráje

V souhvězdích jsou cesty z ráje
Pro světskou slávu slavnou z bran
touha sní věčností pluje
Kormidlem míří do všech stran

Dlouhý jsou chvíle na poutích
K světům co v dálkách skrývaj nám
k tanci zvou smrtky se kroutí
Na palubách kastilských karavan

S námi stůj v dobytí ráje
zázrakům pane můj straň
S námi stůj víra pevná je
K návratům svou rukou chraň

Kráčej po vodě ať měsíční záře
určí tvůj směr
tak jako vždycky předtím
Nastav příboji pak obě dvě tváře
ve vlnách se per
i ve vlnách stůj
než příliv všechno spláchne

Souznění se živly vázne
Hledání místa spojí nás
Kouzelným jak proutkem když mávne
Volání stráží: Zem na dosah!

S námi stůj v dobytí ráje
zázrakům pane můj straň
S námi stůj víra pevná je
K návratům svou rukou chraň

Nádherná Santa Maria
Poutníkům hradem se staň
nám jen ráj náruč otvírá
nám jen ráj nastaví dlaň

5. Končí Den

Stát chtěl by tu dál
sílu jen mít
jak tolikrát

Svět – prázdnej sál
bolestně sní
končí, dohrál

Hudba doznívá hasne scéna
Někdo vzpomíná pryč je tréma
končí den
Víčka přivírá v hrdle pálí
duši odevzdal čas se vzdálit
končí den

Nádhernou
moc měl tvůj smích
další jdou
v tvých šlépějích

I léta jdou
To má být hřích?
kříž vznáší soud
hlas vlády ztich’

Tíží trápí tíseň i dojetí
loučí se slábne už hlas
tíží stáří píseň skrz století
co s tím
zbejvá jen stesk a pláč

Nádhernou
moc měl tvůj smích
další jdou
v tvých šlépějích

Příběh dojemnej dozrál v čase
kdo tu bude stát zítra ptáš se
končí den

Vrásky vyrytý píšou v tváři
bílý prameny z vlasů září
končí den

Kostým odkládá mávne světu
role dohraná zůstane tu
skončil den

6. Kam Bůh Se Dívá

Nářek se rozléhá mrazivou tmou
bázliví andělé k zpovědím zvou

Jaký to hřích klášter skrývá?
kdo pravdu zná?

S hrůzou klečíš před zdí sněhobílou
kdy páter vykasá sutanu svou

Odpoveď ve víře hledáš
růženec k nebesům zvedáš

Kam Bůh se dívá, když jeho sluha oběť vybírá
oči přivírá, otočen zády stojí
Kam Bůh se dívá, když jeho sluha oběť vybírá
oči přivírá, za tohle Kristus umíral

Věříš, že trpět máš jak Ježíš dál
pro Písmo, Trojici, kříž, svatej grál

Odpověď ve víře hledáš
růženec k nebesům zvedáš

Kam Bůh se dívá, když jeho sluha oběť vybírá
oči přivírá, za tohle Kristus umíral

Umíral
umíral
za tohle umíral

7. Vzít čas Na Splátky

Vím že se jí krátí čas
stromy pláčou zas
bílý chmýří slz
Tím že se mi ztrácí hlas
to mi brání jak
To říct beze slov?

Spí a v žilách kráčí chlad
a prsty zábnou jak
na rtech vítr hrál
Jít se bojím mít dech dvojí
Dám ti dar
Co nikdo nečekal

Vzít čas na splátky jen buď se mnou
Hlídat tvůj spánek bych měl
Bdít zas až k ránu pak pokleknout
vítat tě zpátky bych chtěl

žít i s tvojí láskou co hojí
vzdát jsem nechtěl
a pláčem chvěl
Mít obojí
Ztrácet to bolí
Rád nedovolí
Jak bych chtěl

Víra a přání že láska ochráni prosím buď se mnou
Hlídat tvůj spánek a svůj dech jak vánek vlídnej
Bít tam na bránu a dát osudu ránu dobře mířenou
vítat tě zpátky uvěřit na pohádky vnímej! (2x)

8. Skrytá Kamera

V zádech máš ten pohled palčivý
životem tě provází
šanci nemáš utéct od lidí
o každém tvém kroku ví

Bdí, když ráno vstáváš
Bdí, když chodíš spát
řád ti dává
S ní už nejsi...(sám)

Chrání nás, bedlivě stráží spánek tvůj
ta vždy na stráži stává a nikdy nejde spát
Dál si její přízně považuj
Tvůj malej biják snímá a v hlavě ukládá

Na soukromí nárok nemáš
to demokrat dobře zná
na výsluní místo hledáš
svobody si užíváš
Jak svázanej satir zpíváš
cizí píseň chválivou
jako ránu bičem poznáš
její příchuť palčivou

Bdí, když ráno vstáváš
Bdí, když chodíš spát
řád ti dává
S ní už nejsi...(sám)

Na nás teď ze všech koutů tisíce očí hledí
nikdy se neunaví a neusnou
jsme pouhý ryby v sítích, jiný nás tu řídí
o našich osudech pak rozhodujou

V hlavě ukládá

9. Právo Máš

Právo máš – raduj se blázne!

Chránil dřív blázna
Smích rolniček
Jedinej právo
Pravdu říct měl

Krále ovládal
Bez výčitek
Na to dnes máme
My celej sněm

Právo máš – raduj se blázne!
Právo máš – raduj se blázne!

Prej že by hráli
Nám čistý Forte
Nástroje mírně
Neladí

Máme se rádi
Nás jenom zvolte
Odměnou nám to
Pak osladí

Právo máš – raduj se blázne!
Právo máš – raduj se blázne!

Právo máš – marod je národ
Zdrávas nám – kde domov můj?
Právo máš i na jinej názor
Zákon znáš – je tvůj!

Pravdou a láskou
Vítězí boj
Bájný rek jen
V pohádkách

Sliby slibujou
Blázni tancujou
Jako v té kde žil
Šašek a král

Právo máš – raduj se blázne!
Právo máš – raduj se blázne!

10. Osudnej Den

Když měsíc prochází sametovou tmou
Toulám se v ulicích vůní mrazivou
Hledám tě v hlubinách půlnočních stínů
Potkávám procesí, ptám se, kam jdou

Jen pár psů prašivejch tvoří suitu mou
V zašedlejch pasážích kameloti lžou
Vánek, jenž vysouší slzy z mých tváří
Pomáhá vědomí zbavit všech pout

V tvých očích bloudívám jak slepý nomád pouští
Zas mízu roní starý kmen
Topím se v temných vodách, nadechnout se zkouším
proklínám
Ten osudnej den

žár černejch smaragdů nedá mi spát
Čekám, kdo opráší ze snů hvězdný prach
Šíp ranních paprsků co třpytí se v loužích
Zaráží do slabin ostnatej drát

Proklínám i chválím
Ten osudnej den

11. Lámou

Čistému vše čisté, slýcháš každý den
ten kdo je dnes bez viny, ať hodí kamenem
číhá na nás spousta svodů, stačí jen si šáhnout
svět se s námi nemazlí, tak proč si nedrápnout?

Lámou nad tebou hůl bez potíží
šlápnout vedle prý smí, kdo se nemýlí
lámou nad tebou hůl bez potíží
šlápnout vedle prý smí, kdo se nemýlí

Vláda vodu káže, vínem připíjí
mizerný jsou gáže, dluhy zabíjí
z cizího krev neteče, jen tu a tam si zobnout
už nás vážně nedojímá: pásky utáhnout!

Lámou nad tebou hůl bez potíží
Bránou pekelnou jít tě vybízí
lámou nad tebou hůl bez potíží
šlápnout vedle prý smí, kdo se nemýlí

Lámou nad tebou hůl bez potíží
Bránou pekelnou jít tě vybízí
lámou nad tebou hůl bez potíží
šlápnout vedle prý smí, kdo se nemýlí

Lámou nad tebou hůl bez potíží
šlápnout vedle prý smí, kdo se nemýlí
lámou nad tebou hůl bez potíží
šlápnout vedle prý smí, kdo se nemýlí

12. Zabiják V Nás

Starší brácha mladší ségru prudí celej den
novou hrou co vymyslel si sám před polednem
V ruce dýku plamen v očích odraz stolních lamp
vypadá to zcela vážně zabiják jde k nám

Kolik vteřin zbejvá ségře než ji brácha dá
bodnou ránu mezi žebra pravidla on zná
V jaký fázi mozek asi nachází se teď
Měla ségra s bráchou hrát si nemusela stříkat krev

Dál zlo dříma v nás
jakej důvod máš
zabít světlo v nás
Když ho nevnímáš
Co dřímá v nás
svůj klid v sobě máš
zabiják je v nás
Kam ho zavíráš

V pravou chvíli sám přemejšlej
Zabiják v nás spí a není zlej

V pravou chvíli sám přemejšlej
Zabiják v nás spí a není zlej

Kolikrát má tyhle choutky skoro každej z nás
Zvláštní kouzlo něco zničit uleví se snáz
Sami sebe podvádět a z druhýho jen krást
Nebudem snad kvůli tomu ségrám lámat vaz

13. Postavy Z Obrazů

Na konci města ten starej dům
jak odedávna smutně prázdnej by tu stál
A v něm ty místa prošvihlejch dnů
ve spletích pavučin jen prach na vítr čekal

Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel
To z obrazů v záři jak procesí davy postav na mě míří
Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl
Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl

Dávno se říká ten starej dům
Se smutným hájemstvím si vzal co někdo vzýval
pověry míchaj sta bludnejch snů
Kam paměť sáhne tuhle dávnou pověst skrývá

Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel
To z obrazů v záři jak procesí davy postav na mě míří
Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl
Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl

ve snách jak tápu tmou
jak zkouším únik najít
kam sáhnu pár rukou
snad toužím vůbec nebýt

Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel
To z obrazů v záři jak procesí davy postav na mě míří
Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl
Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl

Vnímám proužek světla coby paprsek tu po mně sjel
To z obrazů v záři jak procesí davy postav kolem víří
sbíhám kloužu po schodech a snažím se probít se ven
dav vláčí mě zpátky jsem přízrak navěky do obrazu uvězněn

Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel
To z obrazů v záři jak procesí davy postav na mě míří
Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl
Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl

14. Hvězda

Bílá hvězda nad obzor září
Usíná den
Rozsvítí světlo do tváří
A tváří se
Jakoby nevinně svádí
Utkává sen
Prstíky paprsků vábí
Pojď sem

Bílá hvězda nad obzor září
Svítí všem
smíří tě s osudem hravým
nabízí směr
snad duše někam odchází
snad za snem
a světlo duši zaplaví
tak slastně

Vzkříšení – ta naděje zrádná
Zatracení – skok do vzduchoprázdna
Smíření – ta touha je dávná
Posvěcení – když duše boj vzdává

Zbývá ptát se kam duše patří
A kam vstoupí
zda v ohni pekel se smaží
Či vykoupí
Co světlo hvězd jednou zháší
jak vlastně
Duše odešlých rozpráší
Prach jsme

15. Maraton

(бонус)

Jak prázdný dům
like empty house
ech duša ťomnaja
girl girl so was brauchst du
prachy jsou přítel
stupido vodka sbornaja
und Dostojevský příchází
look at your soul!
vždyť vidí jen stín

Zatracení
podvedení
potácíš se jak přízrak
you angel to die
Lišnyje ljudi
Bog ich potěrjal
Ice creaming faces
Angels of die
Blind and crazy

Jen řady tváří sádrových
so never ending faces
šagajut ptici mjortvyje
jak hejno duchů

Saldaty s uma ššedšije
go on ďábel vás provázel
jak beton a gips
jen larvy
nic víc

Jen šlapte dál
Bloody lips smile
Macabre dance
Vouz avez chance