1. To Jsme My

To jsme my, který zkoušíme nápady
jsme to my, kdo chce zbourat to prázdno v lidech
To jsme my, který měníme zásady
jsme to my, kdo chce najít v každým trochu štěstí

To jsme my, starý trhači fáborů
jsme to my, kdo chová se vždycky jinak
To jsme my, sbírka pochybnejch názorů
jsme to my, samozvaný hledači štěstí

To o co jde to není přece pozlacený jmelí
To o co jde to není jenom nekonečný snění
jenom snění

Jsme zapálený, okouzlený, předurčený
poskládat střípky v duši
Omámený, odsouzený k přesvědčení
o síle kterou tušíš
Jen rukou chtěl bys mávnout

To jsme my, máme vlastní zákony
jsme to my, kdo tě nutí přiznat si jak žiješ
To jsme my, možná tak trochu bláhový
jsme to my, samozvaný hledači štěstí

To o co jde to nejsou nade dveřma starý podkovy
No o co jde tak zkuste aspoň jeden den být
takový jako my

Jsme zapálený...

Vím je to věc nálady tím že stoupneš do řady
dáš poznat jak svýho já se bojíš
Vím je to dost divoký tím že měníš nároky
dáš poznat jak před sebou si stojíš

To o co jde...

Jsme zapálený...

2. S.O.S.

Zvláštní gang tichej sbor co nenosí kvér
Místní šéf je velkej mág a eskamotér

S.O.S významný
S.O.S ozve se jen záznamník

Myslí, že tě znají, tak si pustí žilou
Myslí, že ti rozumí, daj ti celou bílou
Bláznivej klaun Ferdinand si hraje s mrtvou žábou
usmívá se deviant vajgly voní trávou

Prázdnej bank krutej smích ho nenaplní
Vlídnej král je bez žezla a bez koruny

S.O.S...

3. Páteční Flám

Nazdar co máš na srdci pivní lokaji
jsi jak kolovrátek
Brzdi s tou svou onucí nebo půjdem ven
tam ti to spočítám
Už dost bylo nesmyslů blbejch dohadů
jestli je dnes pátek
Koukej nejsem žádnej vůl víš co v tenhle den
člověk dělat má

Každej má svůj nápoj bohů
Vodku, Becher nebo Jim Beam
Fernet a zelenou k tomu
pivo rumem zapíjí

Páteční flám
jen se přidej k nám ještě nechcem domů
Páteční flám co bys ho nedotáh
Páteční flám
tak se přidej k nám ještě nechcem domů
Páteční flám zas budeme spát v botách

Nazdar nech si řeči svý o tom co se smí
teď už bez poznámek
Brzdi nejsme za chytrý vždyť se dohodnem
proč se zavíráš
Tak dost jenom zacláníš přijmi pozvání
dej si s náma džbánek
Koukej to je k nasrání ber to obchodně
vždyť si vyděláš

Každej má svůj nápoj bohů...

Páteční flám...

4. Třináctá Komnata

Zámek je domov kterým bloudím po chodbách
Dál jenom zbývá přejít závěrečnej práh

Dvanáct pokojů všichni už znají
pro oči zvědavý není to cíl
jen ten poslední svůj obsah tají

Léta třináctou komnatu strážíš
hlídáš ukrytej klíč
Půlnoc odbyla z obrazu scházíš
odmykáš jako když víš
že jsi pro mě vším

Tisíce nocí která z nich je vlastně tvá
Obrazy v síni v jednom dívka zakletá

Dvanáct pokojů...

Čekání u věčnejch dveří na tvůj soud
Dobře víš že jsi mou třináctou komnatou

5. Loutky

Za vraždu dnes fešáckej kriminál
za názor dřív jsi hořel na hranici
To dějin běh všemu dvě strany dal
každej má pocit že je přísedící

Loutky na nitkách
Soudí osud sám

Tak jak táhne bloudíš šachovnicí
ať si pěšák nebo bílej král
Končíš prázdnej čekáš na krabici
někdo pěšák jinej bílej král

Lovec i zvěř vítězství nebo mat
vždycky jsi jenom patník na krajnici
Konec je všech nedá se o něj hrát
ať už máš hrobku nebo šibenici

Loutky...

Tak jak táhne...

6. Adrian

Umaštěný vlasy mu řídnou
špinavější sotva být může
starej křivák páře svědectví
ze švů pohaslý slávy

V bufetech nádražních dneska hledá
dávnej čas kdy říkával si Adrian
chytá dech ptáš se proč žádná věda
tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian

Zbyl tady poslední z řady
Vrak doby pomník obžaloby

Zrezavělý lebky ti kývnou
žalostný jsou na pásku z kůže
druhou stranou tváře sobectví
svojí rockový mámy

Skvělý dny s partou jít to se žilo
zápěstí zdobil náramek z pyramid
podivný dědictví co z něj zbylo
pro štěstí prsten z hadů
kterej nejde roztavit

Zbyl tady...

7. Schody Nikam

Proč jsi vlastně postavil ty nekonečný schody
s koncema do nebe a do hluboký vody
Uprostřed jsi zastavil a sílu stoupat nemáš
z pohledu pod sebe pro změnu strachy běláš

Stojíš dál nejdeš jasný třeseš se vo nohy
Platíš kam vejdeš za svý komplexy ubohý

Při čem jsi se unavil bojíš se každý změny
je z tebe lakomec a otrok vlastní ženy
Jakoby ses popravil na cestě z práce domů
a čekal na konec pod listím uschlejch stromů

Němý a slepý ráno ubírá krátkej díl
Přežít a projít bránou
večer je cíl jenže den jsi zahodil
Hluchýmu není dáno děláš že
neslyšíš
z hodin je nasbíráno
tisíce dní který spánkem ledovým spíš

Zlobí tě teď návaly do hlavy
za vším je tvůj životní styl
Z rebelskejch let pro svoje obavy
prožil's jen půl jakej jsi byl

Proč jsi vlastně postavil...

Němý a slepý ráno...

8. Hladit Vlasy Tvý

Máš v očích plamínky záhady
dáš úsměv pro trochu nálady
znáš kouzlo kterým věci zlomíš
proč slzy roníš
Jseš mojí princeznou z obrázku
věř můžem zahrát si na lásku
chceš nic to není jen propast mámení
sladkej pád do ní

Cítím horkost tvou cítím
Vratkej žár co souhlas znamená
Svítíš jak hvězda na nebi svítíš
možná se nebesa zřítí na moje ramena
už padaj

Pojď jsi jak motýlek v notýsku
loď která uvízla na písku
Hoď za hlavu všechno co bolí a nepovolí
Jsou léta panen a medvídků
jdou dnes už jinou máš nabídku
Tvou hlavu změní ta propast mámení
sladkej pád do ní

Hladit vlasy tvý
chci jenom hladit vlasy tvý
Neříkej ne vždyť to se smí
co tenhle dotyk napoví
Tvý duši plyšový

9. Hanibal

Pusť mě dál lásko má nevydržím až do
setmění
vždyť ten tvůj nehlídá jen se neboj odhalení
Nevnímá netuší že se kradu k tobě domů
nikdo nás neruší vypustil jsem armádu slonů

To co je na očích jako když není
To co je největší a to mi věř
Já jsem Hanibal

Kdysi jsem neuspěl
když jsem zkusil vyplenit Řím
Přiznávám teď bych chtěl
k tobě vejít poznat tvůj klín
Okouzlen pokouším
svoje štěstí to už tušíš
Každej den nalíčím
stovky pastí na tvojí duši

To co je na očích...

Útočím nemožný nevzdávám
pochopíš co je můj autogram
Útočím nemožný nevzdávám
do citů vypálím monogram

Hřebeny hor dokázat přejít
využít chvil momentu překvapení
V andělskej chór vzdechy se změní
když tenhle cíl dojde svý neplnění

10. Hlas Krve

Kočovnej rod proudí v žilách je to znát
Dědičnej kód co se ozval tolikrát

Jsi jak posedlá dravá holka smělá
kdo tě osedlá vlčice osamělá
Všeho užíváš vždycky napoprvé
a pak utíkáš volá tě hlas krve

Neumíš lhát rovnou říkáš nech mě jít
Nezajímá tě cos mohla všechno mít

Jsi jak posedlá...

11. Blázni Víry

Fámy se táhnou jako zástup černejch vran
kde se tu platí jak je cena vysoká
Říkáte dobrý tak jsme došli ptám se kam
snad vzal nás proud a studí voda divoká

Kdo komu účty skládá čeho se nedostává
Bláznům víry

Se svojí kůží chodit na trh bez ptaní
ve válce růží hledat marný poznání
Nevěšet hlavu maska úsměv smutnej klaun
nudit se v davu jeden z vás a přece sám

Na co jde sáhnout co se zbortí do všech stran
všechno co ztratíš nikdo víc ti nevrátí
Přidáš se do hry potom poznáš je to klam
někdo tě shodí jen se zády obrátí

Kdo komu účty skládá...

12. Tuším Zradu

Míváš svý krátký chvíle kdy tě znám
tvý krámy veteš skvosty sádru porcelán
Hlídáš mý noční cesty ke hvězdám
poznámky dvojsmyslný rázem poslouchám

Tuším nějakou zradu nečekej můj dík
Tuším nějakou zradu proč ten smích
co dáš mi na pomník
Tuším nějakou zradu byl jsem sladkej fík
Tuším nějakou zradu teď mi říkáš
vážnej trpaslík

Toulání ve snech něco napoví
už dávno neslýchám tvý slova medový
Soused se svou ženou ječí v podkroví
za pár let budem možná taky takový

Tuším nějakou zradu...