1. M Jako Metal

Už je ti hezkejch pár pátků
co se heavy metal narodil
a jak to přišlo
musel jsem změnit styl
Stop, žádnej pop nebo art-rock a reggae
na tyhle směry jenom škoda slov
pro mě má význam už jenom těžkej kov

Pohřběte disco, zrušte na hlavu fén
na bundu připněte si písmeno M
M jako metal!

Ráno si k snídani zpívám
s Iron Maiden jejich Running Free
ta věc mě do dne
správně naladí
Večer hned magneťák spouštím
bezzubej Lemmy chroptí Overkill
kdo tohle slyšel, rázem mě pochopil

Pohřběte disco...

2. Zdař Bůh

Pot v očích
černý tváře
uhelný skály
Zdroj síly
z jejich rukou
k lidem se valí

Zas pod zem
jdou pod zem
blíž dveřím pekelný jeskyně
Zas pod zem
jdou pod zem
blíž dveřím ďáblovy svatyně
Na pozdrav Satana
odpoví mu klidně
Zdař bůh!

Ten pocit
když srdce tepe
sbíječka pálí
Jsou partou
tvrdejch chlapů
proč by se báli

Zas pod zem...

3. Chorál

Sudlice, cepy a štíty
nad hlavami kalich vlá
křížů les na koních a v brnění
proti nim se vydat máš

Hnán myšlenkou
potlačíš teď chvění
Myšlenka
poměr sil teď změní
Jeden hlas, druhý, třetí
tisíc hrdel – boží chorál zní

Křižáků zmocní se neklid
všichni koně obrací
kardinál svůj klobouk už potratil
v děsu pryč se potácí

Hnán myšlenkou...

Chorál
ten chorál
jedněm sílu dal
druhé zpátky hnal

Pravda žoldácké lůzy
loupeživých rytířů
proti pravdě, co vyrostla tu z pokory
sedláků a pastýřů

Pro přání
nectít cizí pány
Pro přání
co musíš stále bránit
Jeden hlas, druhý, třetí
tisíc hrdel – boží chorál zní

Chorál...

4. Ztráty A Nálezy

Kolikrát potkáš
svý starý nápady
sny, co jsi ztratil
a lidi cos znal
Proč se ohlížíš
nedbáš svý zásady:
Co bylo, bylo
vždyť život je dál

Stále si hýčkáš
svý ztráty a nálezy
sám občas nevíš
kdo zaplní sál
Co stojí potlesk
zda na něm záleží
co z něho zbyde
a přetrvá dál

To co bylo
nechává stopy nečekaný
to co bylo
nedá spát, chtěný i nevítaný
to co bylo
odchází, vrací se znenadání
to co bylo
nezmizí, máš to spočítaný

Pro trochu peněz
slávy a úsměvů
jednou se ohneš
už nenarovnáš
Nejsi sám sebou
při vstupu na scénu
jak tohle smazat
se zbytečně ptáš

To co bylo...

5. Rebel

Vždycky měl jsi svou hlavu
neskákal na povel
necouvnul, když's byl v právu
tím získal dost nepřátel

Svýho slova sis hleděl
za svou pravdou jsi stál
říkali, že jsi rebel
proti zdi čelem zkoušel jsi projít dál

Teď už máš svoje cíle
který splnit bys chtěl
pochop, nastala chvíle
abys zeď obešel

Pravda není vždy čistá
měl bys nechat jí čas
místo toho se chystáš
jít do zdi čelem a nos si rozbít zas

Zůstal jsi rebel
a prohra tě nezlomí
Zůstal jsi rebel
to nespálí mráz
Zůstal jsi rebel
chceš mít čistý svědomí
Zůstal jsi rebel
jde jiným to snáz

6. Den Potom

Hoří trosky města
zapomnění prostírá černý šál
není kdo by vrátil
svět zas zpátky
člověk šanci si vzal

U plných stolů
teď tančí jen prach
a zbytky myrty
si nechají zdát
hostinu svatební

Den potom
vládne radiace
den potom
Pamatuj, že k téhle vizi
nesmíš nechat dojít

Bolí zvuky prázdna
vítr dohrál poslední rekviem
není vítěz žádný
téhle války
je jen spálená zem

U plných stolů...

Den potom...

7. Excalibur

Nasycený je ještě obzor
prachem z vyhrané
rozhodné bitvy
Zaklíná vítěz svůj meč
vodám jezerním
aby spal v jejich přítmí
Čaroděj Merlin zná jeho osud
ví dobře co bude dál
zatím ho kouzlem vyloví z vody
v balvanu uvěznit dá

Excalibur...

Vyčkává zná svůj čas
nevnímá tváře těch kteří přešli
přehlíží okolní svět
stále čeká dál
na ruce vítězů příštích
Legenda praví "může ho tasit
jen další Anglie král"
každý to zkouší, Merlin se baví
nechá je trápit se dál

Excalibur...

Pak se setkávají
Artuš a Lancelot
všichni ti, kteří se vydali
hledat lidské štěstí
najít bájný grál
a tak vzniká legenda
o Rytířích kulatého stolu
které sjednotil meč
s tím zvláštním
a zvonivým jménem

Excalibur

8. Proč?

Vždyť nejsem první
kdo nemá zájem
pořád jen vnímat
únavný klišé
To je dost nudná
představa ráje
ta žít bych nechtěl
tak proč musím slyšet

Víš vůbec, co na tebe čeká
jenom si zakládáš na malér
ta tvoje hudba bude veta
tak nech ji být

Někoho baví
sbírat si známky
někdo moc pije
a někdo píše
Má svoje chyby
svý slabý stránky
a přitom vůbec
nemusí slyšet

Víš vůbec co na tebe čeká...

Nechte mi právo mých vlastních omylů
a možnost zvolit co mám rád
Mít vlastní cestu, ne tu vámi vyšlapanou
na který bych ztratil vlastní tvář
Nechte mi mý mládí, vždyť mi není šedesát
proč jste si tak jistý, že musíte vědět
vždycky líp než já, co vlastně hledám

Někoho baví...

Víš vůbec co na tebe čeká...

9. Ku-Klux-Klan

Říkal jsi jednou
jak ve Státech blednou
když ozve se sekta tří K
Pro tvou pleť temnou
zbraně svý zvednou
v zádech ti sedí strach

Soudce Lynch ožívá
vlády se ujme Ku-Klux-Klan
Komu se zpovídá
spolek bláznů jménem Ku-Klux-Klan

Přichází noc bílých kápí
přichází noc hořících křížů
přichází noc...

Senát se směje
a žít bez naděje
je horší než ztratit svou tvář
Pozná, že zle je
ten klan ať se chvěje
před sílou co vyrůstá z nás

Soudce Lynch dožívá
vládu už skončil Ku-Klux-Klan
Nám ať se zpovídá
spolek bláznů jménem Ku-Klux-Klan

Už žádnou noc bílých kápí
už žádnou noc hořících křížů
už žádnou noc...

10. Pán Bouře

Přichází večer
a barometr klesá
raděj se připrav
na krušnou noc
Návštěvu chystá
na dnes pán bouře
za chvíli poznáš
jakou má moc

Všechno živé
bičuje deštěm
poručil mrakům
ať pohltí den
Namísto zdravic
jen dunění hromů
namísto fanfár
jen větru sten

Je to on – pán bouře
prostírá svůj černý plášť
Je to on – pán bouře
zakrývá mraky svou tvář

Blíží se z hor
čtyřspřeží blesků
opratě má
sám velký hromvládce
Blíží se z hor
vůz pána bouře
vichr mu dál
pod koly zametá

Všechno živé...

Je to on – pán bouře...

11. Kamennej Anděl

Často tudy bloudíš v řadách
ztichlých pomníků
v místech, který vážnost žádaj
posledního klidu a snů

Hrůza těch vizí
stále dál se navrací
procházíš krizí
v hlavě všechno převracíš

Ten hrob, co je čtvrtej zleva
jako bys odněkud znal
na něm anděl, ruce sepnutý
s tak známou tváří

Pochyby mizí
realita neváhá
živě to vidíš
utkvělá je představa

Ten hrob, co je čtvrtej zleva...

Tušení, že budeš tu spát
svůj věčnej spánek
proměnil už v jistotu snad
ten kamennej anděl
Dobře víš, že budeš tu spát
svůj věčnej spánek
nad tebou má držet tvou stráž
ten kamennej anděl

12. Kolonie Termitů

Jako voli jdem za prvním v řadě
berem za svý kdejakej žvást
Myslet bolí, když plný jsou kádě
jenže ruce se začínaj třást
Jako stroje na výrobu prachů
kdo se trhne toho vem ďas
Věčný boje o nejlepší fachu
a roky letí, už kejvá nám čas

Je prej třeba nějak se vymykat
cejtit se jako High society
Jen se nedat, pořád vejš pronikat
mít zlatej knoflík do manžety
Trochou citu nikoho nedojmem
vyšel z módy už před stoletím
Záblesk břitu a víme, dál neprojdem
ta kosa bere s sebou do podsvětí

Pár let a kokrháš
půjdeš spát ke kytkám
Pár let a kokrháš
víc už nedostaneš šanci

Jsme kolonie termitů
všechno vyžrat a neužít
Jsme kolonie termitů
a život nám prošuměl
Jak kolonie termitů
jen přežít a neprožít
Jak kolonie termitů
jenže čas vypršel

Jako stroje na výrobu prachů
kdo se trhne, toho vem ďas
Řveme "Co je!" a jsme plný strachu
co teď přijde, co zbyde z nás

Pár let a kokrháš...

Jsme kolonie termitů...

13. Ukolébavka

Mý slzy
snad zlatý či olověný
klidně ti předám
Sníš tady
svoje sny navoněný
na který nemám
prostě nemám

Po stěnách
vzlíná teď prázdnota
valí se na nás
Prohlížím svou čáru života
co je mi daná
osudem daná

Nechte mě
vás se to netýká
sem nejste zvaní
Sladce spi
vždyť se tě dotýkám
hladím tě dlaní
Co na tom
že miluju kapesník
nalezený
krajkový
vyžehlený
smutný a opuštěný
ztracený...

14. Marilyn

Ráno si vlasy courá
má vlhký šaty šedivý
v závoji mlhy bloumá
ještě je bledý, řasy má slepený

Já v křesle koženým
jsem schoulený
nemůžu spát
Proč jsem tě uviděl
víš, teď bych chtěl
ti jméno dát
V posteli studený
nikdo neleží
jen hloupej stín
Marilyn

U kola štěstí doufám
že mi tě osud povolí
slovo má srdce, můj pán
prosím tě věř mu, už je tvý, ztracený

Říkám ti Marilyn
když v noci sním
chtěl bych tě hřát
Teď vážně netuším
jak zastavím
svůj volnej pád
Úsměv a oči tvý
kouzlo ukrytý
řekni, co s tím
Marilyn

Marilyn
Jsi jako žhavá láva v dlaních
Marilyn

Já v křesle koženým...

15. Adrian

Umaštěný vlasy mu řídnou
špinavější sotva být může
starej křivák páře svědectví
ze švů pohaslý slávy

V bufetech nádražních dneska hledá
dávnej čas kdy říkával si Adrian
chytá dech ptáš se proč žádná věda
tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian

Zbyl tady poslední z řady
Vrak doby pomník obžaloby

Zrezavělý lebky ti kývnou
žalostný jsou na pásku z kůže
druhou stranou tváře sobectví
svojí rockový mámy

Skvělý dny s partou jít to se žilo
zápěstí zdobil náramek z pyramid
podivný dědictví co z něj zbylo
pro štěstí prsten z hadů
kterej nejde roztavit

Zbyl tady...

16. Duše

Pláčou oči opuštěný, každej nadace zná
sbírky na němý tváře
Splácíš konta zapomnění, pro těch odpustků pár
farář v kostele káže
Zpíváš Kyrie Eleison, ať se obrodí svět
dobrý pocity máš z toho
Hlásí malej Napoleon, dobrej skutek je šek
kterým vyplníš část toho prázdna v duši

Osamělý, věčně unavený
strachem z odhalení
tajnejch bankovních schránek
Z toho smutný, co je nedostupný
hlásaj, co je nutný
fráze z reklamních stránek
Důležitý, jak na míru šitý
šaty jednolitý
jinak image je v háji
Navoněný, vodou po holení
potom překvapený
že se nepotkaj v ráji prázdnejch duší

Nevinná je doba, nevinnej je král
nevinná je voda, Pilát s rukou krev smývá dál
Nevinná je snaha, nevinnej je plyn
nevinná řeč vraha, kterej přece byl něčí syn

Jed kritiků, zadky politiků
sázka na logiku
při níž umíraj múzy
Hejno supů, klove z dlouhejch krků
do posledních chlupů
línaj z plesnivejch kůží
Velebený, všechno pro umění
starý představení
mezi sebou pak chválí
Kostky hrají, jen se usmívají
rádi dotýkají
toho ohně co pálí v prázdný duši

Nevinná je doba...

Oklamaný duše jsou tak prázdný...

Jed kritiků...
...plesnivejch kůží prázdnejch duší

17. Ghetto

Nebezpečný století
nebezpečnej kraj
nekonečný prokletí
nekonečný peklo i ráj

Promlčenej hřích
Marie Panna ruku ti podá
provinilej smích
oroduj za nás u svýho boha

Ghetto
hladovejch šelem v kleci
je to ghetto
z něhož úniku není
Ghetto
pro pár otroků věcí
je to ghetto
ostrov zapomnění

Nebezpečný zajetí
nebezpečná past
nekonečný objetí
nekonečnej prostor a čas

Promlčenej hřích...

Ghetto...

Svět ostnatejch hranic
Kristus zůstal panic
impotentní ave
zní spíš jako amen
Pozůstatky svatejch
krucifix je zlatej
archanděl se nudil
ďábla v sobě vzbudil