1. Metalománie

Slanej pot pálí
světla krev ti uvaří
decibelů bouře
ta tě vede k oltáři
Namísto ženský
jen pár kytar vyjících
a banda kluků
týhle hudbě věřící

Pro vás metalových fans
pro vás budem hrát
vás jen metalových fans
vás se budem ptát

Tak jak vám sedí
ta naše metalománie...

Transparenty v rukou
to je snad mámení
nevěříš svým očím
to už je k zbláznění
Buďte vždycky s námi
ať je nás cvoků víc
když vás bude slyšet
tak my vám vyjdem vstříc

Pro vás metalových fans...

Tak jak vám sedí...

2. Jsem Trochu Jako

Zdá se mi všechno jen jako
jako když padá dům
jako když den už končí
jako zvuk prázdnejch strun
Snídaně taky jen jako
a jako když jdu spát
některý dny jako roky
jsem jako když se mi to zdá

Dva lístky do šantánu
jen jako, že jdu s někým
k ránu se vracím z flámu
ze schodů v metru sletím
Asi to bude tím, že jsem trochu
jako když mám nohy z hlíny
anebo kámen v botě
trochu moc těsný džíny
věčně sám, jak kůl v plotě
Asi to bude tím, že jsem trochu jako
jsem jako když se mi to zdá

Boudu bych měnil s Fíkem
jsem v cimře dvakrát čtyři
a dalším nocležníkem
se mnou dva netopýři
tak proč to divení, že jsem trochu
jako když je všechno jen jako
jako když padá dům
život mi běží jen jako
jako zvuk prázdnejch strun
Asi to bude tím, že jsem trochu jako
jsem jako když se mi to zdá

Jsem trochu jako

3. Poslední Valčík

Nechám si zahrát
poslední valčík
už mě to tady vážně nebaví
Vedle nás juchá
plesovej proutník
při tancích, který cpeš mi do hlavy
Tak už dost!

Motýl mě dusí
a boty tlačí
ani pár deci to hned nespraví
Orchestr zahrál
prej pro ty mladší
jenže mám z toho uši děravý

Chvíle, kdy tě mám rád
jsou pořád kratší a kratší
pro tenhle životní styl
asi nemám dost sil
A tak ti povídám
tohle je poslední valčík
poslední, co ti dám
poslední, kterej ti zbyl

Nechám si zahrát...

Chvíle kdy tě mám rád...

4. Nesmíš To Vzdát

Začalo to v pátek
jako správnej fór
kluci hudbou zblázněný
všichni měli svůj vzor
Připadlo nám krásný
svojí muziku hrát
odhodlaný, zmámený
všechen čas tomu dát

Cesta, kterou to táhnem
je dost dlouhá
když se upíšeš, zbývá
za svým stát
Nečekat, že nám svět hned
padne k nohám
až ti postaví hráz
trablů stopadesát
nesmíš to vzdát

Jeden lidovku z houslí
začal na bicí hrát
druhej s kytarou trápení
prožil na každej pád
Šli jsme strachem bledý
zahrát písniček pár
vyděšený, zpocený
z toho, jak bouřil sál

Cesta, kterou to táhnem...

Nikdo nejsme profík
hrajem tak, jak se dá
žádný oči sklopený
rovně tak, jak se má
Měli jsme svý plány
každej svůj ideál
zůstalo nám souzený
bít se za svůj styl dá

Cesta, kterou to táhnem...

5. Vstávej

Svoje malý já
skrytý za velkej strach
zavíráš ho do čtyř stěn
Řeči ublížený
potom u piva král
jak chceš z toho vyjít ven
Když bys měl se snažit
jenom výmluvy znáš
přesně tohle je tvůj styl
Svou věc nedotáhneš
v čem to vězí to víš
málo vůle, málo sil

Vstávej
nejsou zdarma výhry
už máš svůj čas
Vstávej
kolečko jsi v hodinách
Vstávej
nezkoušej se tvářit
že jsi ztratil hlas
Vstávej
je to daný, je to v nás
za svou věc se brát

Svoje malý já...

Vstávej...

6. Krakatit

Kdyby chtěl, tak rozbíjí skály
má dost sil, až moc na svůj věk
dělá box, je král střední váhy
nezná strach a chuť porážek
Ring je svět, ve kterým válčí
každej boj zatím vyhrál K.O.
nakonec dali mu jméno
který snad nejde zapomenout – Krakatit

Přišel čas, za malou chvíli
začne jeho zápas finálový
zazněl gong, diváci šílí
první kolo, soupeř neví co dřív

Říkám, ještě kolo a jde do kolen
znám ho, ať se se mnou někdo vsadí
Dívej, jak ho drtí každým úderem
vážně, to ho zatím jenom hladí

Krakatit, je to Krakatit
Krakatit, on je Krakatit

Plyne čas, v téhleté chvíli
běží jeho zápas finálový
zazněl gong, diváci šílí
druhý kolo, soupeř neví co dřív

Říkám, v tomhle kole půjde do kolen...

Krakatit...

7. Gladiátor

Teď začne boj už vchází do arény
zbraň pevně v rukou a tělo samej sval
Nero si cvičí pohyb palcem k zemi
znamení prohry to gesto který znaj

Gladiátoři teď jdou se na smrt bít
ví jeden každý že vítěz právo žít má

Poslední dva už zůstali tu sami
Spartakus drží svůj krátkej meč a štít
Tohle je souboj o vstup do vítězný brány
ten proti němu má trojzubec a síť

Gladiátoři teď jdou se na smrt bít...

Gladiátor

Neví nikdo v loži senátorů
že už se blíží vzpoura otroků
Zatím se baví hledí na ně dolů
kdo koho zbaví na život nároku

Gladiátoři teď jdou se na smrt bít...

Gladiátor

8. Amadeus

Ptáš se vážně siločar osudu
kde sebral Mozart tu kapku génia
Jak Diogenes zalézáš do sudu
s něčím novým nemáš chuť začínat
Když starý nápady nesou jen ostudu
je chyba v lidech a tvá je nevina

Blázne snad nemyslíš
že někdo z nás bude novej Amadeus
Blázne snad nemyslíš
že někdo z nás je další Amadeus

Přijdou chvíle první závisti
někdo prej umí a tebe si nevšímaj
Zlá krev pění – semknutý čelisti
namísto chvály k čertu tě posílaj
Možná děláš v kulturní komisi
takovej formát to už je silná zbraň
Právo napsat hanlivý dopisy
a něčí snahu poslat tím do hajan

Hrůza jak se těšíš
když jsi takhle podved svoji práci
na ten krásnej pocit
na opasek připnout něčí skalp
Máme asi věřit
že měl Jidáš smysl pro legraci
tak se ukaž! – kdo jsi?
na tvou počest vystřelí pár salv

Kdo z vás je další Salieri

Pochybná sláva bejt králem zákazů
je to cítit, že trochu zahnívá
Přibývá pochyb přibývá dotazů
tím co jsi přehnal moci ti ubývá
Pouštíš světem ze vzteku tisíc fám
je nám jasný že jim sám nevěříš
Každej úspěch si člověk dělá sám
ten ani Mozart nedostal k večeři

Blázne snad nemyslíš...

9. Šeherezád

Holka s tebou chtěl bych prožít
aspoň tisíc a jednu noc
Něco uvnitř ve mně hoří
brzy začnu volat o pomoc
Cítím vůni tvojí kůže
dej mi úsměv ať mi napojí
Zraň mě jako trny růže
dám ti sousto do úst hladových

Proč se se mnou všechno točí
já se ptám – kdo mi odpoví
Pálí mě lasery tvých očí
tvá přítomnost jsou mý okovy

Šeherezád máš chladný city
k tomu zvyky šelmy dravý
Šeherezád jen si pohrát
to je to co tě tak baví
Už tě znám – Šeherezád

V duchu trhám z tebe šaty
moje rty tvoje hledají
Dej mi svojí rosy napít
už jsem z tebe až moc na kraji
Ďábel v tvém i v mojem těle
do nás obou zvolna proniká
Čas nám kapky noci bere
přestaň váhat! – křičím do ticha

Proč se se mnou všechno točí...

Šeherezád...

10. Gilotina

Jdeš ke dnu
už flanďák zve tě ke zpovědi
z cely smrti se těžko utíká
Jdeš ke dnu
ptáš se, proč noc je tak krátká
strach ze tmy a nicoty tě proniká

Trest smrti
exekuce za svítání
svatební obřad, co nejde odmítnout
Trest smrti
ptáš se, proč noc je tak krátká
na tohle datum ti schůzku určil soud

Máš rande na dnešní ráno
čeká ta kráska – gilotina
Máš rande na dnešní ráno
už holka čeká

Dáma s kosou
v elegantním černým plášti
asi těžko si s tebou zamrouská
Dámy s kosou
ptáš se, proč noc je tak krátká
tahle láska je taky francouzská

Máš rande na dnešní ráno...

11. Zapomeň

To věčný bloudění
smetištěm lásek bloudění
z cigaret kouřem promodrává
Zas další loučení
krásný i smutný loučení
a v srdci nic už nezůstává
nic už nezůstává

Nic na tom nezměníš
říkám ti, že mě nezměníš
víc, než pár dní, to neuznávám
To že jsi poslední
v týhletý chvíli poslední
ti žádný práva nepřiznává

Zapomeň
mohlas žít celou noc
z mýho já brát si i dávat
Zapomeň
mělas nádhernou noc
probudit v těle i ďábla
Zapomeň...

Znám tohle bloudění
smetištěm lásek bloudění
zas lásek pár, no žádná sláva
Nemám rád loučení
krásný i smutný loučení
když v srdci nic mi nezůstává

Zapomeň...

12. Harlekýn

Tvář jako křída je bledá
co za duši skrývá
Kostým z kára, píšťalku svou
barvy – jen černá a bílá
Kolombína tančí dál
už zase ji svádí
Stokrát ten příběh musel hrát
se stejným koncem
stále stejný pár

Ví Harlekýn, co teď hledá
bílý líčidlo smývá
Kostým skládá, pak najednou
z barev jen černá v něm zbývá
Noční můra, noční král
tak koho teď svádí
Sto krásnejch slov a slibů zná
ze kterejch nad ránem je jenom cár

Na prsa hlavu skloní
jako by skrýval splín
Pozná, jak srdce zlomí
krutej Harlekýn
Zas jen tu hlavu skloní
má v očích chladnej stín
Říká, že žít chce pro ní
krutej Harlekýn

Víc, než stokrát už tuhle hru hrál
Víc, než stokrát a pak se jen smál

Tvář jako křída je bledá
co za duši skrývá
Kostým z kára, píšťalku svou
barvy – jen černá a bílá
Která z vás teď tančit má
tak kdo koho svádí
Stokrát ten příběh tady hrál
se stejným koncem
vždycky jiný pár

Na prsa hlavu skloní...

13. Brána Iluzí

Hejna havranů krouží
kolem cest, který v dálce splynou
s šátkem na čele toužíš
přidat plyn, značku highway minout
Přední kolo tak zvednout
bránou iluzí projet někam jinam
nechat vzpomínky blednout
s větrem v uších tak snadno zapomínat

Chopper je sen
symbol životní styl
Chopper je sen
možná zrovna tvůj cíl

Všichni tíhnem, tíhnem, tíhnem k iluzím
každej svou vlastní má
Všichni tíhnem, tíhnem, tíhnem k iluzím
těžko se soudit dá
kdy všechno je jinak

Spojku pomalu pouštíš
cejtíš v motoru stádo koní
zlehka tu sílu zkoušíš
řekni, co se ti v hlavě honí
Celej v kůži se řítit
cestou s pobřeží přejet na pobřeží
mezi trucky se vklínit
poznat jakej je život bez otěží

Chopper je sen...

Všichni tíhnem...

14. Zase Spíš V Noci Sama

Na co myslíš, i když nechceš
co je stebou, že neusínáš
venku něžný kapka deště
dlažbu laskají a ty vzpomínáš
na ruce, v který právě měněj se tvý
to, co stíny kreslí po stěnách
není zrovna nevinný
tělo máš horký

Zase spíš v noci sama
co z toho máš, když mě odmítáš
zase spíš v noci sama
ty se v sobě vážně nevyznáš

Není smích to, čím se třeseš
hloupej lesk slzy na řasách
sladkej hlad, co v sobě neseš
ztrácí duši v měkkejch peřinách
zlej skřítek svědomí chce zakázat snít
představy, co se vrací v ozvěnách
nejsou zrovna nevinný
tělo máš horký

Zase spíš v noci sama...
Vždyť můžeš přijít, proč se lekáš
každou noc trápíš vlastní já
stačí jen chtít, nač ještě čekáš
tělo máš horký

Zase spíš v noci sama...

15. Loutky

Za vraždu dnes fešáckej kriminál
za názor dřív jsi hořel na hranici
To dějin běh všemu dvě strany dal
každej má pocit že je přísedící

Loutky na nitkách
Soudí osud sám

Tak jak táhne bloudíš šachovnicí
ať si pěšák nebo bílej král
Končíš prázdnej čekáš na krabici
někdo pěšák jinej bílej král

Lovec i zvěř vítězství nebo mat
vždycky jsi jenom patník na krajnici
Konec je všech nedá se o něj hrát
ať už máš hrobku nebo šibenici

Loutky...

Tak jak táhne...

16. Virtua Reality

Dokonalá iluze dotyků tu pohřbila básně
dokonalá iluze pohybů svět umělý vášně
Zlatej věk Virtua Reality láká splní ti přání
Zlatej věk Virtua Reality láká chce dobrozdání

Dokonalá iluze života senzorový těla
dokonalá smyslná ochota co pohltí tě celá
Zlatej věk Virtua Reality láká splní ti přání
Zlatej věk Virtua Reality láká chce dobrozdání

Pít z horkejch rtů bajtový krásky
vize snů teď vychutnáváš
Pít z horkejch rtů bajtový krásky
podléháš už se jí vzdáváš

Dokonalý šílený splynutí co spaluje až bolí
dokonalý nelidský prolnutí za svoje si zvolil
Zlatej věk Virtua Reality láká splní ti přání
Zlatej věk Virtua Reality láká chce dobrozdání